Týden podle 067 | 5. – 12. 3. | Si Ťin-pching

Si Ťin-pching se stal doživotním čínským vládcem. Na Slovensku odstoupil ministr vnitra, vládní krize však nekončí. Trump se asi sejde s Kim Čong-unem. Komunistický poslanec Ondráček nezíská parlamentní funkci, pomohly k tomu demonstrace. USA zavedly dovozní clo na ocel a hliník. V Polsku zatím padly plány na fracking. Syrská armáda dál dobývá tzv. Východní Ghútu. Francie postaví v Indii největší jadernou elektrárnu světa, Macron to dohodl s premiérem Modim.

Pět vládců BRICS: ten nejvíc vpravo už o místo přišel. Nejjistější ho má ten uprostřed. (Foto Beto Barata/PR

Čína zavedla doživotní mandát prezidenta. Si Ťin-pching tak bude moci setrvat v úřadu hlavy státu i po roce 2023, kdy mu měl vypršet mandát. Podstatná není ani tak funkce prezidenta sama o sobě jako spíš zřetelný náznak, že Si zůstane doživotně i v té funkci, na níž záleží doopravdy – tedy generálním tajemníkem komunistické strany.

Protivládní protesty na Slovensku vedly zatím k odstoupení ministra vnitra Kaliňáka. Bezprostředním důvodem demonstrací v Bratislavě a dalších městech byla vražda novináře Kuciaka, projevila se v nich však dlouhodobá nespokojenost části veřejnosti s Ficovou vládou, která sice vede Slovensko k ekonomickým úspěchům, ale je podezřelá z korupce a z vazeb na zločince – hlavním terčem těchto podezření byl a je právě Kaliňák. Klíč k vládní krizi má teď v rukou nejmenší ze tří stran koalice, maďarská Most-Híd. Ta žádá předčasné volby. Bez poslanců této strany nebude mít Fico v parlamentu většinu, jeho vládu přitom možná čeká hlasování o důvěře. Slovenský parlament tvoří 151 poslanců, pravicová opozice má 55 poslanců, vládní koalice teoreticky zatím 78 (z toho 14 připadá na Most-Híd), 14 křesel připadá na nevypočitatelnou Kotlebovu ĽSNS a čtyři na nezávislé poslance, kteří se od svých stran odtrhli. K vyslovení nedůvěry vládě je zapotřebí prostá většina, tedy 76 hlasů, k vypsání předčasných voleb 90 hlasů, slovenští komentátoři tvrdí, že vývoj je nyní zcela nepředvídatelný. Premiér Fico naznačil, že destabilizace země je podle něj řízena ze zahraničí, konkrétně investorem Sorosem. V tom ho podpořil jeho maďarský protějšek Orbán.

Prezident Trump přijal pozvání severokorejského diktátora Kim Čong-una ke schůzce. Byl by to standardní krok ke zmírnění napětí mezi oběma zeměmi, jenže situace standardní není: ke schůzce na nejvyšší úrovni mezi Amerikou a KLDR ještě nikdy v dějinách nedošlo, USA jsou se Severní Koreou formálně ve válce (od roku 1950), Trump nemá diplomatické zkušenosti a není jasné, jak a co vyjedná tváří v tvář zkušenému manipulátorovi. Podle jihoasijských expertů nechce Kim odzbrojit, ale spíš získat čas na důkladnější vývoj zbraní. Schůzku zprostředkovala Jižní Korea, jejíž prezident Moon ji předkládá jako svůj velký úspěch – patří k umírněným a rád by přispěl ke smíření mezi korejskými státy. Bílý dům již situaci koriguje a klade si předběžné podmínky, takže je možné, že ke schůzce nakonec nedojde.

Komunistický poslanec Ondráček rezignoval na post předsedy parlamentní komise pro kontrolu GIBS. Učinil tak den po protestních demonstracích v několika českých městech. KSČM k tomu řekla, že její vůle tolerovat Babišovu vládu se nyní oslabila.

Prezident Trump zavedl dovozní cla na ocel a hliník. Objem importu do USA není velký, ale jde o první průlom, který by mohl rozpoutat v rámci Západu obchodní válku, donedávna nemyslitelnou. Trump tím dělá gesto směrem k domácímu průmyslu a plní své předvolební sliby. Clo se netýká Kanady, Mexika a jedná se o výjimce pro Austrálii, dopadne hlavně na Japonsko, Čínu a na EU. Evropská unie jako odvetu zvažuje clo na americké spotřební zboží.

V Polsku zatím padly plány na těžbu zemního plynu z břidlic tzv. hydraulickým štěpením (fracking). Ekologicky kontroverzní metoda nadále potenciálně připadá v úvahuzejména poblíž českých hranic, v blízkosti pohraničního dvojměstí Cieszyn/Český Těšín a nedalekého města Bielsko-Biała.

Syrská armáda dál dobývá oblast Východní Ghúta, zemědělské předměstí Damašku. Boje s tamními nesourodými milicemi – část z nich se hlásí k džihádu, část je ideologicky umírněnější, spojuje je nenávist k Asadovu režimu, ale zároveň bojují i mezi sebou – vedou k utrpení civilistů. Těch je však v oblasti už jen velmi málo, většina využila dohodu o volném odchodu, kterou – ovšem až po týdnech bombardování – vynutilo na Asádovi Rusko.

Francouzská státní firma Électricité de France chce postavit v Indii největší jadernou elektrárnu světa. Prezident Macron s touto agendou přijel za indickým premiérem Modim a dosáhli spolu rámcové dohody.

Novým německým ministrem financí – a tedy jedním z nejvlivnějších lidí v Evropě – je sociální demokrat Olaf Scholz, dosud primátor Hamburku. Patří k pravému křídlu SPD, má pověst technokrata, pragmatika a nechal se již slyšet, že Německo nemá „diktovat jiným evropským zemím, jakou cestou mají jít“. Ministrem již jednou byl: v letech 2005 – 2009 zastával funkci spolkového ministra práce.

Uber ustoupil a podepíše s českou vládou memorandum. Zavede EET a budou pro něj jezdit jen licencovaní taxikáři. Taxikáři však stále nejsou spokojeni a chtějí pokračovat v protestech – dožadují se, aby Uber přerušil v ČR činnost, dokud všechny tyto podmínky opravdu nesplní. V tom je podporuje ministr dopravy Ťok, zatímco premiér Babiš a pražská primátorka Krnáčová jsou spokojeni s dosaženou dohodou.

V Británii byl zavražděn bývalý důstojník ruské GRU (vojenské rozvědky) Sergej Skripal spolu se svou dcerou. Pracoval deset let jako dvojitý agent pro MI6 a CIA, pak ho v Rusku zatkli, strávil čtyři roky ve vězení a pak byl vyměněn za špióna protistrany. Rusko popírá angažmá ve vraždě, ta však nese stopy tajné služby – Skripala zabili nervovým jedem. Jeho stopy se našly v blízké restauraci a řada lidí se tak ocitla v ohrožení zdraví. Britové vyšetřují vraždu Skripala jako teroristický čin a hrozí zostřením hospodářských sankcí proti Rusku.

Prezident Zeman pronesl inaugurační projev na úvod svého druhého funkčního období. Některá média nazvala jeho řeč „seznamem nepřátel“: vyjmenoval mezi nimi podnikatele Bakalu (a jeho mediální dům Economia), stranu TOP 09 a Českou televizi.

Francouzská vláda začne pokutovat firmy, které platí za stejnou práci ženám méně než mužům. Firma nad 50 zaměstnanců si budou muset instalovat software, který přímo monitoruje jejich mzdové agendy a posílá hlášení úřadům.

V Polsku začal platit zákaz nedělního prodeje. Prozatím se „světí“ dvě neděle v měsíci, od roku 2020 to budou všechny. Zákaz vyvolává napětí mezi katolickou církví, která ho prosadila, a zvyklostmi postkomunistických zemí, kde bývá – na rozdíl např. od Rakouska a Německa – otevřeno všechno pořád.

Tesco se chystá prodat pražský obchodní dům My (dříve Máj). Tesco v ČR za finanční rok 2016/2017 utrpělo ztrátu 1,09 mld. Kč, má u nás 200 obchodů a kolem 11 000 zaměstnanců.

Zajímavosti a inspirace

1860 km vlakem z Tanzánie do Zambie.

Velmi neobvyklá obhajoba experimentu, který je obecně pokládán za vzorový příklad neetické vědy – křížení člověka a šimpanze. (Kromě toho to nejspíš vůbec nejde.)

Jak by vypadal Sovětský svaz, kdyby se dočkal dnešních dnů? To je výzva pro tvůrce příběhů z alternativních světů.

Co dělají podmínky ve vesmíru s různými materiály.

Jak robot složil Rubikovu kostku za 0,38 s. (Video. Zpomalené, samozřejmě. Zajímavé je, že to vydrží ta kostka.)

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.