Týden podle 067 | 11. – 26. 6. | vláda

Babiš sestavil koaliční vládu s ČSSD, ustupuje přitom požadavkům prezidenta a komunistů. Turecký prezident Erdogan dále posílil svou moc. V Evropě roste napětí kvůli imigraci, nová italská vláda zastavuje lodě s uprchlíky na moři. Angela Merkel čelí z téhož důvodu rozkolu v koalici. Čína vyrábí zakázaný skleníkový plyn. V Maďarsku se pomoc uprchlíkům stala trestným činem.


Milada Horáková byla popravena 27. 6. 1950. V den letošního výročí jmenuje prezident ČR vládu, která počítá s parlamentními hlasy KSČM.

Andrej Babiš sestavil svou novou vládu, tentokrát koaliční ANO – ČSSD. Seznam ministrů předložil prezidentovi. ANO má deset ministerstev, ČSSD pět. Na seznamu stále ještě je i Miroslav Poche jako ministr zahraničí. Prezident Zeman předem řekl, že ho odmítne jmenovat, Babiš opakovaně vyzýval Pocheho a sociální demokracii, ať tuto kandidaturu stáhnou. Zeman odmítá Pocheho údajně kvůli tomu, že je vůči EU příliš vstřícný v otázce uprchlíků. Reálným důvodem však nejspíš je to, že Poche podporoval v prezidentské volbě Zemanova protikandidáta Drahoše. ČSSD již nabídla i kompromisní řešení, podle nějž by její předseda Hamáček dočasně řídil dvě ministerstva – vnitro a zahraničí, Poche by byl náměstkem. (Podle ústavy musí prezident jmenovat ministry, které premiér určí, Babiš tedy ustupuje Zemanovi, ač by teoreticky nemusel. Podobné spory již v minulosti prohráli prezidenti Havel i Klaus.) Vládu prezident jmenuje ve středu. O důvěře se v parlamentu bude hlasovat patrně v první polovině července, Babiš potřebuje kromě hlasů ČSSD také podporu KSČM.

Sestava vlády:

Premiér: Andrej Babiš (ANO)

Ministerstvo dopravy: Dan Ťok (ANO)

Ministerstvo školství: Robert Plaga (ANO)

Ministerstvo financí: Alena Schillerová (ANO)

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Marta Nováková (ANO)

Ministerstvo spravedlnosti: Taťána Malá (ANO)

Ministerstvo zdravotnictví: Adam Vojtěch (ANO)

Ministerstvo obrany: Lubomír Metnar (ANO)

Ministerstvo životního prostředí: Richard Brabec (ANO)

Ministerstvo pro místní rozvoj: Klára Dostálová (ANO)

Ministerstvo vnitra: Jan Hamáček (ČSSD)

Ministerstvo kultury: Antonín Staněk (ČSSD)

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Petr Krčál (ČSSD)

Ministerstvo zahraničí: Miroslav Poche (ČSSD)

Ministerstvo zemědělství: Miroslav Toman (za ČSSD)

Turci volili prezidenta a parlament. Výsledkem voleb je definitivní přechod k prezidentskému systému a další posílení Erdoganových pravomocí. Podle turecké opozice se tím Turecko stalo autoritativním režimem. Ve vnitrostátní politice se nyní prezident Erdogan zřejmě zaměří na další potlačování opozice, tvrdý postup vůči Kurdům a posilování islámského charakteru země, tj. odstraňování sekulární tradice zavedené Kemalem Atatürkem. Ze zahraničněpolitického hlediska vzrostla nejistota, pokud jde o roli Turecka v NATO, další vývoj krize v Sýrii a migrační toky do Evropy.

V Evropě opět roste napětí kvůli imigraci. Nová italská vláda důrazně předvedla změnu imigrační politiky, když zastavila na moři tři lodě plné uprchlíků. Provozovatelem těchto lodí je nezisková organizace SOS Méditerranée spolupracující s Lékaři bez hranic. Ta operuje tak, že vyzvedává uprchlíky na moři z pašeráckých člunů a dopravuje je do Itálie. Tuto praxi však nyní Italové zastavili. Zmíněné lodě po delším vyjednávání nakonec přijalo Španělsko, to však není dlouhodobé řešení. Vedoucí představitelé 16 zemí EU se v neděli sešli k projednání nové situace, ale k žádnému závěru nedošli. Schůzky se nezúčastnili mj. zástupci V4. Nemá to ale velký význam, protože pravidelný summit EU se bude konat už 28. – 29. června. Rozkol je v tuto chvíli především mezi Francií a Itálií, ale také mezi východní a západní Evropou a nově též uvnitř Německa. Kancléřka Merkel je pod tlakem svého koaličního partnera, předsedy bavorské CSU (a spolkového ministra vnitra) Horsta Seehofera. Ten jí dal obtížně splnitelné ultimátum: požaduje celoevropskou dohodu, která by vrátila migranty do země první registrace, jak to má být podle Dublinských dohod. V opačném případě chce Seehofer uzavřít migrantům německé hranice. Počet migrantů přicházejících do Evropy sice významně klesá, ale současně roste nevůle Evropanů vůči těm uprchlíkům, kteří zde již jsou.

Čína vyrábí průmyslový plyn CFC-11, jeden z freonů, které poškozují ozonovou vrstvu. Jeho výroba je celosvětově zakázána Montrealským protokolem z roku 1987. Jde o první velké dokumentované porušení této mezinárodní úmluvy. CFC-11 se dnes už nepoužívá jako chladicí médium, ale je surovinou pro nejlevnější možnou výrobu pěnového polyuretanu.

OPEC se dohodl na zvýšení těžby ropy. Cena se nyní pohybuje kolem $75 za barel, krátkodobě dosáhla až $80. OPEC udržuje těžbu na nižší úrovni od roku 2016. Změna vyhovuje velkým konzumentům – USA, Indii a Číně, z producentů pak především Saúdské Arábii, která má nejlepší technickou infrastrukturu pro rychlé zvýšení těžby a může tudíž z nových limitů nejsnáze profitovat.

Maďarsko přijalo zákon, podle nějž je pomoc ilegálním uprchlíkům trestným činem. Týká se to např. i právníků poskytujících pomoc žadatelům o azyl.

Kanada s účinností od letošního října legalizuje marihuanu.

Saúdská Arábie povolila ženám řídit.

Palma de Mallorca zakázala pod vysokou pokutou činnost Airbnb.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.