4. – 10. 5. | Přehlídka v Moskvě

Výročí konce druhé světové války využila Moskva k velké demonstraci vojenské síly a nedůvěry vůči Západu. Britské parlamentní volby vyhráli konzervativci, dosavadní premiér Cameron může sestavit jednobarevnou vládu, ve Skotsku dosáhli téměř stoprocentního vítězství separatisté. V druhém kole polských prezidentských voleb se utká liberální prezident Komorowski s konzervativcem Dudou. Aby Benjamin Netanjahu mohl sestavit koaliční vládu, musí napřed změnit zákon o maximálním povoleném počtu jejích členů. EU chce silou zastavit příliv uprchlíků přes Středozemní moře. Řecko nemá na další splátku.

Události

Když chcete opravdu působivou přehlidku vojsk, s důvěrou se obraťte na Kreml. (Foto: kremlin.ru)

Vojenskou přehlídkou v Moskvě oslavilo Rusko 70. výročí konce druhé světové války. Moskevská přehlídka byla podle očekávání jak připomenutím historie, tak demonstrací současné síly. K vidění poprvé byly tanky nové generace T-14 Armata. Oslav a přehlídky se v Moskvě zúčastnili prezidenti Číny a Indie, což je významným upozorněním na posilovaní euro-asijské spolupráce v této sestavě. Žádný významnější evropský politik nebyl přítomen. (Putin to v ruské televizi komentoval slovy: „Byli tu všichni ti, s nimiž jsme vidět chtěli.“ Den po přehlídce přijela — jednak s omluvou za německou válečnou vinu, jednak s pracovní agendou — Angela Merkelová.) Velmi odlišně vypadaly oslavy na Ukrajině, tedy v zemi, která byla spolu s Polskem a Litvou nejpostiženějším územím během druhé světové války, ať jde o bojové operace nebo násilí proti civilnímu obyvatelstvu. Prezident Porošenko vyjádřil úctu padlým a veteránům, distancoval se však od „ruského scénáře“ oslav. Putin v Moskvě zas jmenovitě pochválil válečnou úlohu některých spojenců a národů někdejšího SSSR, neřekl však ani slovo o Ukrajincích. Na východě Ukrajiny mezitím pokračují boje mezi vládními silami (s podporou USA) a separatisty.

Britské parlamentní volby skončily jednoznačným vítězstvím konzervativců. Získali 331 křesel a David Cameron tak nebude ve své nové vládě potřebovat koaliční partnery. Předsedové poražených stran, Ed Milliband z Labour Party, šéf liberálních demokratů Nick Clegg a předseda UKIP Nigel Farage, již odstoupili ze svých funkcí. LibDems klesli z 57 poslanců na 8 a jako relevantní politická síla tam přestali existovat. Obrovský, prozatím však nepoužitelný úspěch zaznamenala Skotská národní strana (SNP), která ve skotských volebních obvodech získala 56 křesel z 59 možných. Podobně problematický je výsledek anti-EU strany UKIP, která je sice třetí co do počtu odevzdaných hlasů (12,6 %, 3,9 mil. voličů), ale ve většinovém systému jí to vyneslo jedno jediné křeslo. Výsledky jsou překvapivé, čekala se spíš remíza a povolební pat. Nyní se dá očekávat další omezování rozpočtových výdajů a sociální napětí; zesílení diskusí o Brexitu, tj. vystoupení Velké Británie z EU, včetně referenda k této otázce; a konečně zesílení snahy Skotska o samostatnost.

První kolo polských prezidentských voleb překvapivě vyhrál europoslanec Andrzej Duda, právník, kandidát strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość, PiS), bývalý spolupracovník zesnulého prezidenta Kaczynského. Získal 34,8 % hlasů. Druhý skončil s 32,2 % hlasů současný prezident Bronisław Komorowski, kandidát strany Občanská platforma (Platforma Obywatelska, PO). Oba kandidáti reprezentují strany, které se hlásí k pravici, je však mezi nimi velký rozdíl. PiS je konzervativní, důrazně katolická, nacionální a euroskeptická, je pro silný stát, podporuje sociální výdaje. PO je opatrně liberální, výrazně proevropská, je pro úsporný stát a zastává moderní občanské svobody, které se nelíbí PiS a církvi (práva gayů, interrupce, euthanázie — v Polsku vesměs velká politická témata). Na třetím místě prvního kola skončil s překvapivě vysokým ziskem 20,3 % rockový hudebník a herec Paweł Kukiz. Kandidoval s neuspořádanou směsí názorů a není jasné, ke komu se v druhém kole jeho voliči přikloní.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjednal složení své nové koalice. Před jmenováním vlády však musí bleskově prosadit v Knessetu novelu zákona, který nyní omezuje počet ministrů na 18. Netanjahu potřebuje 20 členů vlády, má-li uspokojit nároky koaličních partnerů. Věc je o to komplikovanější, že Netanjahu požaduje pro svou osobu zastávat zároveň funkci premiéra a ministra zahraničí. Nová izraelská vláda, vznikne-li, bude zastávat nekompromisní postoj proti Palestincům a Íránu a bude se rychle snažit legalizovat ty osady na okupovaných územích, jejichž právní statut je nyní sporný.

EU hledá způsob, jak zastavit příliv uprchlíků z Afriky silou. Chce prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by umožnila „neutralizovat“ plavidla s uprchlíky ještě v lybijských teritoriálních vodách. Federica Mogherini, místopředsedkyně Evropské komise, do jejíž agendy patří mezinárodní vztahy a bezpečnost, prý věří v podporu takové rezoluce jak ze strany Číny, tak Ruska. (Nabízí se úvaha, že souhlas Ruska lze vyměnit např. za ústupky na Ukrajině.)

Řecko má tento týden zaplatit věřitelům dalších 750 milionů eur, jež patrně nemá. Premiér Alexis Tsipras se snaží vyjednat odklad. Aby toho dosáhl, odvolal již dříve příliš radikálního a prostořekého ministra financí Varoufakise z pozice šéfa vyjednávacího týmu, což nejspíš věci prospělo, přesto není jasné, zda odkladu dosáhne. Tsipras je nyní drcen mezi věřiteli a svými voliči, jimž slíbil konec politiky škrtů. Může se pokusit získat v referendu souhlas pro úspornější politiku, pokud by prohrál, je budoucnost Řecka zcela nejasná, určitě však špatná.

Náčelníkem Generálního štábu Armády ČR (tj. de facto jejím velitelem) byl jmenován generálporučík Josef Bečvář.

Evropská unie oficiálně vyhlásila sadu aktivit Digital Single Market. Jde o podporu rozvoje internetu, pro začátek hlavně v oblasti elektronického obchodování. Prvním cílem je sjednocení národních právních úprav týkajících se internetu a e-komerce. V pozadí plánu je snaha posílit konkurenceschopnost EU vůči USA v oblasti digitálních technologií. (Je samozřejmě sporné, zda se to může povést sebelépe míněnou aktivitou shora.)

Uber nabízí za mapy Nokia Here tři miliardy dolarů.

Zajímavosti a inspirace

Video z letu dronu nad pobřežím Antarktidy. (Místy to vypadá jako levná zastaralá CGI — třeba ten doporučený průlet dírou v ledovci. Příroda je kýč.)

Mandelbrotova množina jako webová aplikace.

Naletěli byste taky? (Jen pro matematiky.)

Když se někdo umí dívat, může to vypadat takhle. (Foto Sylva Ficová.)

Petr Houdek: „Nevinné oběti představu spravedlnosti ale narušují, což nás emočně rozrušuje. A jelikož opustit ideu spravedlivého světa je těžké, zvolíme snadnější cestu – obviníme oběti, čímž dosáhneme uklidnění.“

Na Kickstarteru má ohromný úspěch počítač za devět dolarů. Základem je čínský procesor Allwinner A13 odvozený z technologie ARM, počítač ve formě se bude dodávat s předinstalovaným Linuxem, na desce (kapesních rozměrů) je wi-fi, Bluetooth, USB konektory a grafický výstup na monitor.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.