1. – 5. 6. | Erdogan

V tureckých parlamentních volbách zvítězila vládnoucí strana prezidenta Erdogana, ale poprvé po letech nemá nadpoloviční většinu. Řecko odložilo splátku a odmítlo politické požadavky věřitelů. V úplně stejné pozici je vůči svým věřitelům Ukrajina. V Německu jedná právě o Ukrajině, Řecku a společné politice vůči Rusku summit G7. Americký Freedom Act jen málo omezuje pravomoci tajných služeb oproti dřívějšímu Patriot Actu. OPEC nezměnil limity těžby. Česká vláda dává do parlamentu elektronickou evidenci tržeb a zákaz kouření v restauracích. Novou ministryní školství bude Kateřina Valachová.

Události


Recep Tayyip Erdoğan, vítěz, který nemá radost. Foto by Michał Józefaciuk (Senat Rzeczypospolitej Polskiej) [CC BY-SA 3.0 pl], via Wikimedia Commons

V Turecku proběhly parlamentní volby. Jejich hlavní otázkou je, zda vládnoucí AKP prezidenta Erdogana získá ústavní většinu. Připravit ji o ni může kurdská Demokratická strana lidu (Halkların Demokratik Partisi, HDP), pokud překročí desetiprocentní práh nutný ke vstupu do parlamentu a stane se tak novým hráčem a jazýčkem na vahách. HDP je levicová, antikapitalistická, politicky se podobá řecké Syrize. Kromě Kurdů ji asi budou volit i jiné menšiny. AKP (Adalet ve Kalkınma Partisi, Strana spravedlnosti a rozvoje) je ekonomicky pravicová, ideologicky umírněně islamistická; stojí v opozici k armádě a k sekulární tradici Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka. Tu reprezentuje druhá nejsilnější strana v zemi, CHP (Cumhuriyet Halk Partisi, Lidově republikánská strana), která je místní obdobou sociální demokracie. Získá-li Erdogan ústavní většinu, chce posílit pravomoci prezidenta v americkém stylu. Jeho důležitým cílem je vstup Turecka do EU do roku 2023 (sté výročí vzniku republiky). Pokud naopak nedosáhne ani na nadpoloviční většinu, bude mít Turecko poprvé po třinácti letech koaliční vládu. Update: podle předběžných výsledků má AKP jen 41 %, CHP kolem 25 % a HDP se do parlamentu dostane. Velké zklamání pro Erdogana.

Řecká vláda oznámila, že odloží dílčí splátku a zaplatí až souhrnnou částku €1,6 mld. na konci června. Neodporuje to pravidlům MMF, ale vzbudilo to podezření, pokud jde o platební schopnost a úmysly Řecka. Poté premiér Tsipras odmítl politické podmínky věřitelského výboru týkající se nakládání se státním rozpočtem, např. snižování důchodů, jako „ponižující“. Věřitelé na oplátku odmítli uvolnit další část nové půjčky, jejíž celková výše je plánována na €7,2 mld. Jednání tak prozatím uvízla na mrtvém bodě.

Ukrajina je pod tlakem věřitelů, kteří požadují restrukturalizaci dluhu a výplatu dluhopisů, jejichž lhůta splatnosti se blíží. Nezanedbatelnou část těchto dluhopisů drží Rusko. Ukrajina má zaplatit do konce roku celkem €600 mil. a $3,5 mld., z toho tři miliardy dolarů právě Rusku. MMF Ukrajině přislíbil čtyřletý program pomoci ve výši $17,5 mld., z nějž už ukrajinská vláda dostala v březnu $5 mld. a během června očekává další $2 mld. Tyto peníze jsou však podmíněny hospodářskými reformami a splácením dosavadních dluhů. MMF navrhl Ukrajině, ať ke splátkám použije devizové rezervy národní banky, což ukrajinská vláda ostře odmítla. — Boje na východní Ukrajině mezi separatisty a armádou opět zesílily. — Extrémisté napadli v Kyjevě průvod Gay Pride a zranili několik policistů.

V Bavorsku probíhá summit G7, tj. setkání nejvyšších představitelů USA, Německa, Británie, Francie, Itálie, Kanady a Japonska. Spolu s nimi se schůzky účastní vedení EU a MMF. Hlavními tématy jsou Řecko, Ukrajina, sankce proti Rusku (Obama naléhá na EU, aby sankce byly tvrdší) a tzv. Green Climate Fund. Ten prosazuje Angela Merkelová. V principu má jít o to, aby bohaté země financovaly chudým náklady na snížení emisí skleníkových plynů a další ekologické výdaje.

Americký Kongres schválil a prezident Obama podepsal tzv. Freedom Act, což je následovník zákona Patriot Act. Podle mainstreamových médií zákon omezuje pravomoci tajných služeb, pokud jde o shromažďování dat o občanech. Techničtí odborníci však upozorňují, že změny jsou minimální.

OPEC se na zasedání ve Vídni dohodl, že nezmění limity těžby ropy, které tak zůstávají na 30 milionech barelů denně. Tím bude nadále udržovat poměrně nízkou cenu ropy. Z dočasného minima ve výši $45 za barel ji trh zkorigoval na $60 a kolem této hodnoty se pravděpodobně bude nyní držet. K důsledkům patří jednak snížení těžby z břidlic v USA (cena není konkurenceschopná), jednak trvalý tlak na Rusko (které má při svých vyšších nákladech na těžbu rovněž potíže s cenovou konkurenceschopností).

Novou ministryní školství bude Kateřina Valachová. Není odbornicí na školství, má pověst zdatné vyjednavačky a manažerky.

Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Prakticky to znamená, že prodávající je povinen vystavit účtenku a zároveň on-line evidovat prodejní transakci u správce daně. Zákon prosadil Andrej Babiš. Návrhem se teď bude zabývat parlament, tvrdě proti je ODS, ale podpora stran vládní koalice se zdá být jistá a ta bude ke schválení stačit. Zákon se bude zavádět postupně, v první fázi se bude týkat restaurací a hotelů (zároveň se sníží DPH na stravovací služby z 21 na 15 %), o něco později malo- a velkoobchodu, pak se uvidí. Jasný není ani termín jeho platnosti, pravděpodobně to ale bude později než od začátku roku 2016. K fungování zákona je zapotřebí IT infrastruktura, která zatím neexistuje. Podnikatelé tento návrh téměř bez výjimky kritizují a uvádějí, že jim zvedne náklady a že je vůči některým odvětvím benevolentní, vůči jiným diskriminační.

Vláda schválila návrh zákona úplně zakazujícího kouření v restauracích a na různých společenských akcích (ve stylu Velké Británie, Francie a několika dalších západoevropských zemí, šlo by tedy o přísnější normu než např. v Německu, Rakousku či na Slovensku). Návrhem se teď bude zabývat parlament. ČR má v tomto ohledu prozatím nejmenší omezení v Evropě. Též patří k evropským zemím s nejvyšším podílem kuřáků — 24 % dospělé populace.

Na řece Jang-c'-ťiang v Číně ztroskotala v bouři výletní loď, mrtvých je přes 400, zachráněných 14.

V Ghaně při výbuchu benzínové pumpy zahynulo 150 lidí.

Sepp Blatter nakonec přece jen rezignoval na post prezidenta FIFA. Fotbaloví diplomati připustili možnost, že se změní pořadatelské země dvou nejbližších mistrovství světa — Rusko a Katar — prokáže-li se, že na rozhodnutí měla vliv korupce.

V Jižní Koreji se zatím úspěšně brání rozšíření MERS, virového onemocnění podobného chřipce, na které tam zemřeli čtyři lidé.

Devět místních zaměstnanců humanitární organizace Člověk v tísni zabili v Afghánistánu teroristé.

Zemřel Ludvík Vaculík.

Zajímavosti a inspirace

Spočítejte si, jak je pravděpodobné, že brzy umřete. (Prý tentokrát pro změnu vědecky.)

Teorie tzv. McPeace, kterou vymyslel americký publicista Thomas Friedman, už neplatí.

Šimpanzi by mohli uvařit, ale neumí rozdělat oheň. („[M]ají mozkovou kapacitu potřebnou k vaření, včetně plánování, porozumění příčiny a důsledku a odložení uspokojení“ — to jsou na tom líp než mnoho lidí.)

Úvaha o dětských vojácích. Netriviální, přesvědčivá. „But can a child truly volunteer to join an army? Even when they enlist by choice, child soldiers do so under a set of constraining circumstances. UNICEF makes the choices sound easy: war or dancing, war or games, war or be a doctor. No rational child would pick the former for themselves, and that’s posed as evidence that their freedom has been taken from them. But when the choice is ‘soldier or victim’, voluntarism takes on a different meaning.“

Experti se rozhodují, zda doporučit americké FDA, aby zahájila schvalovací řízení flibanserinu, léku, který má zvyšovat sexuální touhu u žen neboli léčit tzv. HSDD (hypoactive sexual desire disorder). Někteří odborníci namítají, že takový stav nelze klasifikovat jako nemoc a že jde jen o zájem výrobce. Tím je společnost Sprout Pharmaceuticals. FDA už dvakrát odmítla zabývat se touto látkou. (Plus zde něco ještě praštěnějšího ze stejné oblasti.)

Potřebujeme více uprchlíků, říká sociolog Stanislav Biler.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.