29. 2. – 6. 3. | Slovensko

Po slovenských volbách bude obtížné sestavit jakoukoli vládu, první se o to pokusí Robert Fico. Z amerických primárek zatím vycházejí jako favorité Hillary Clinton a Donald Trump. EU se snaží dohodnout s Tureckem, aby zastavilo příliv uprchlíků. Turecká vláda dala obsadit opoziční noviny. Německo chce po Francii zavřít jadernou elektrárnu na hranicích. Cameron získal od EU požadované ústupky a podpoří v referendu setrvání Británie v Unii. V Sýrii již týden platí příměří. Španělsko nadále nemá vládu. Pozorovatelný vesmír je zas o něco větší.

Události


Problémy mají všude, ale Slovensko je aspoň krásná země. (Foto: Achernar)

Slovenské parlamentní volby vyhrála vládnoucí strana Smer-SD, značně si však pohoršila co do počtu poslanců a ztratila dosavadní většinu v parlamentu. Sestavením vlády bude pověřen dosavadní premiér Robert Fico, bude pro něj však obtížné dohodnout se na koalici (nejpravděpodobnějšími partnery jsou nacionalistické strany SNS a ĽS-NS). Reakce na Slovensku jsou rozpačité, mj. proto, že předvolební průzkumy se do výsledků příliš netrefily. Další vývoj je nejasný. Namísto Fica by mohl být premiérem někdo jiný ze Smeru (nejčastěji padá jméno ministra zahraničí Miroslava Lajčáka), nebo by se naopak Richard Sulík ze SaS mohl pokusit sestavit pravicovou koalici. Další možností je přechodná úřednická vláda, která by např. odřídila nadcházející slovenské předsednictví EU, a pak předčasné volby. Komentátor Tomáš Gális z Denníku N: „Nuda s jednou vládnou stranou je ubíjajúca, ale až takéto vzrušujúce to hádam nemuselo byť.“ Politický obraz Slovenska se těmito volbami naprosto změnil, ať už jde o oslabení Smeru, velký vzestup Sulíka, strmé posílení nacionalistů, totální propad tradičních konzervativních stran, anebo příchod mimosystémové a nepředvídatelné strany Borise Kollára.

Výsledky a charakteristiky stran (Národná rada SR má 150 poslanců):

  • Smer-SD: 28,3 %, 49 poslanců (v minulých volbách 83 poslanců!) – dosud vládnoucí, víceméně sociální demokracie, mírně euroskeptická. Vedle Fica jsou hlavními postavami strany ministr zahraničí Miroslav Lajčák, předseda parlamentu Peter Pellegrini, ministr vnitra Robert Kaliňák a ministr financí Peter Kažimír.
  • SaS (Sloboda a Solidarita): 12,1 %, 21 poslanců (minule 11), pravicová liberální s umírněně libertariánskou rétorikou, předsedou je ekonom Richard Sulík. Jestli neuspěje Fico s koaliční dohodou, mohl by být na řadě právě Sulík.
  • OĽaNO-NOVA: 11,0 %, 19 poslanců (minule 14), pravicová liberální, předsedou je mediální podnikatel Igor Matovič, dříve působil v SaS.
  • SNS (Slovenská národná strana): 8,6 %, 15 poslanců (minule 0), konzervativní a nacionalistická, ostře proti Romům a imigrantům, předsedou je Andrej Danko.
  • ĽS-NS (Ľudová strana Naše Slovensko): 8,0 %, 14 poslanců (minule 0), konzervativní a nacionalistická, „za Boha a národ“, podle některých je otevřeně fašistická, volebním lídrem (nikoli předsedou) je župan Banskobystrického kraje Marián Kotleba.
  • Sme rodina: 6,6 %, 11 poslanců (minule 0), „hnutí“ založené těsně před volbami (doslova akvizicí stávající politické strany rusínské menšiny!), „Nevolím politikov, volím Borisa!“ v čele je mediální podnikatel Boris Kollár.
  • Most-Híd: 6,5 %, 11 poslanců (minule 13), pravicová strana maďarské menšiny, předsedou je Béla Bugár.
  • Sieť: 5,6 %, 10 poslanců (minule 0), pravicová strana založená roku 2014 podporující prezidenta Kisku, v čele je bývalý poslanec za KDH Radoslav Procházka.

Do parlamentu se nedostaly tradiční konzervativní strany KDH (Kresťanskodemokratické hnutie, které dosud mělo 16 poslanců a bylo hlavní opoziční stranou, lídrem strany je někdejší evropský komisař Ján Figeľ) a SDKÚ-DS (dosud 11 poslanců, předsedou je Pavol Frešo).

Americké primárky pokračují. V Demokratické straně má zatím náskok Hillary Clinton (vyhrála 12x) před Bernie Sandersem (8x), ostatní kandidáti jsou mimo hru. U republikánů je situace složitější, vede Donald Trump (12x), druhý je Ted Cruz (6x), třetí Marco Rubio (2x). V přepočtu na odhadovaný počet delegátů je Trumpův náskok méně výrazný, než jaký má paní Clinton před Sandersem. Diskuse republikánů je velmi ostrá.

Evropská uprchlická krize pokračuje, místy s nejvypjatější situací jsou Calais a řecko-makedonská hranice. V Bruselu probíhá summit šéfů evropských vlád, jehož cílem je především přimět Turecko, aby zadrželo ještě více migrantů na svém území a přijalo zpět co nejvíce těch, kteří již v EU jsou, ale nekvalifikují se pro azyl. V Turecku jsou dnes už nejméně dva miliony uprchlíků. Jeho premiér Davutoglu požaduje na oplátku kromě peněz také bezvízový styk. EU má také v plánu uvolnit několik set milionů euro na mimořádnou humanitární pomoc. Donald Tusk před několika dny řekl, že EU chce do konce roku zrušit všechny nyní budované vnitřní hranice a zábrany. To předpokládá minimálně velmi uspokojivou dohodu s Tureckem. Opačná varianta, tedy rozklad Schengenu, naprosto není vyloučena. Velení NATO oznámilo, že vyšle další lodě do Egejského moře, aby pomohly zastavit příliv uprchlíků mířících do Řecka.

Teroristické útoky a podobné akce proti civilnímu obyvatelstvu (souhrn od 16. 2., v časovém sledu od nejnovějšího): Hilláh, Irák (60 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, útočníkem ISIS); Aden, Jemen (útok na domov pro seniory, 16 mrtvých včetně čtyř katolických jeptišek); Belfast, Severní Irsko (jeden mrtvý, IRA); Nusaybin, Turecko (2 mrtví, PKK); Muqdadiya. Irák (40 mrtvých na pohřbu, sebevražedný pumový atentát, útočníkem ISIS); Bagdád, Irák (70 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, útočníkem ISIS); Baidoa, Somálsko (30 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, aš-Šabáb); Kábul, Afghánistán (12 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, Tálibán); Asadabad, Afghánistán (14 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, Tálibán); Mogadišu, Somálsko (14 mrtvých, aš-Šabáb); Bagdád, Irák (15 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, ISIS); Parwan, Afghánistán (14 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, Tálibán); Homs, Sýrie (57 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, ISIS); Damašek, Sýrie (83 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, ISIS); severní Bangladéš (ubodán hinduistický duchovní, ISIS); severní Kamerun (24 mrtvých, sebevražedný pumový atentát, Boko Haram).

Turecký soud nařídil „státní dohled“ nad největším opozičním deníkem Zaman se zdůvodněním, že jeho činnost je součástí chystaného státního převratu. Redakci obsadila policie, část redaktorů byla propuštěna a noviny zcela změnily tón – nyní podporují prezidenta Erdoğana. Následné občanské demonstrace rozehnala policie vodními děly. Zaman byl dosud hlasem náboženského hnutí Hizmet („služba“), které řídí z amerického exilu islámský duchovní Muhammed Fethullah Gülen. Turecká vláda tvrdí, že jde o teroristickou organizaci, důkazy tohoto tvrzení však chybí. Gülen je podle znalců poměrů označován za druhého nejvlivnějšího muže v Turecku a za hlavní hrozbu pro Erdoğana.

Předloňská nehoda ve francouzské jaderné elektrárně Fessenheim byla podle německých médií vážnější, než tehdy francouzské úřady připustily. Nedošlo sice k úniku radioaktivity, ale během nehody prý byly reaktory neovladatelné běžným způsobem a musely být odstaveny havarijně. Německo nyní žádá Francii, aby dotyčnou elektrárnu zavřela, francouzská strana to odmítá. Francie vyrábí v jaderných elektrárnách 75 % své spotřeby elektřiny, nejvíc na světě (druhé je Slovensko).

Lídři EU odsouhlasili Davidu Cameronovi vše, co po nich požadoval - výměnou za to, že v červnovém referendu britský premiér podpoří setrvání Spojeného království v EU. K dohodnutému „speciálnímu postavení“ Británie patří odepření sociálních výhod pracovníkům z jiných zemí EU. Zároveň se deklaruje, že Británie se nebude podílet na dalším postupu evropské integrace, tedy nikdo ji nebude nutit vstoupit do Schengenu a přejít na euro. Výsledek referenda ani tak není zdaleka jistý. Londýnský starosta Boris Johnson, člen Konzervativní strany stejně jako Cameron, již oznámil, že bude podporovat vystoupení z EU. Totéž platí pro cca pětinu poslanců Konzervativní strany. Odhady výsledku jsou velmi rozmanité podle toho, kdo je provádí. Camerona naopak podpoří Skotská národní strana. Výsledek britského referenda může mít značný dopad v ČR.

V Sýrii platí od 27. 2. klid zbraní, na němž se dohodly Spojené státy, Rusko a syrští klienti obou stran, tedy vzbouřenci a Asad. Z příměří jsou vyloučeny teroristické organizace, zejména ISIS. Drobné šarvátky pokračují, ale vcelku se daří klid zbraní již týden zachovávat. OSN toho využívá k distribuci humanitární pomoci do obležených měst.

Ve Španělsku selhal další pokus o sestavení vlády. Lídr socialistické strany Pedro Sánchez dohodl koalici se stranou Ciuadanos, ale nezískal pro ni parlamentní většinu. Pokusy budou pokračovat do 2. května, kdy vyprší ústavní lhůta. Nebude-li tou dobou mít Španělsko vládu, budou se volby opakovat.

Hubbleův vesmírný teleskop posunul hranice pozorovatelného vesmíru. Astronomové objevili galaxii ve vzdálenosti 13,4 mld. světelných let. Vznikla tedy 400 mil. let po Velkém třesku.

Whitfield Diffie a Martin E. Hellman získali Turingovu cenu za objev asymetrické šifry, který je základem tzv. infrastruktury veřejného klíče (PKI). Jde o analogii Nobelovy ceny v oblasti computer science. Google dotuje cenu částkou $1 mil.

V Ženevě se koná tradiční autosalón.

Události za 15. 2. – 28. 2.

Parlamentní volby v Irsku těsně vyhrála strana dosavadního premiéra Kennyho Fine Gael (křesťanskodemokratická), ale značně si pohoršila oproti minulým volbám. Má 50 poslanců ve 157členném parlamentu. 44 poslanců má středopravá („republikánská“) Fianna Fáil, 23 poslanců levicová Sinn Féin a jen 7 poslanců Labour Party, která jich dosud měla 33 a byla koaličním partnerem Fine Gael. Nyní probíhají rozhovory o koalicích; zachovat vládu v původním složení nebude možné.

Spor Apple a FBI o odemčení telefonu teroristy ze San Bernardina pokračuje.

Parlamentní volby v Íránu vyhráli spíše zastánci reformní linie. Legislativní a vládní systém v zemi je však natolik složitý a nepřímý, že z toho nelze vyvozovat žádné zásadní závěry.

Na Ukrajině dál probíhají příležitostné boje mezi armádou a separatisty.

USA prodloužily hospodářské sankce vůči Rusku o další rok.

Prezident Obama předložil Kongresu konkrétní plán, jak zrušit vězení pro teroristy na vojenské základně Guantánamo. Slíbil to na začátku svého prvního prezidentského období. Republikánská většina v Kongresu tento záměr odmítá.

Rusko zažalovalo Ukrajinu u londýnského Vrchního soudu kvůli nesplacenému dluhu ve výši $3 mld.

Bosna a Hercegovina podala přihlášku do EU.

Zemřela americká spisovatelka Harper Lee, autorka románu To Kill a Mockingbird (česky Jako zabít ptáčka), který bývá často označován za jednu z nejdůležitějších knih napsaných kdy v angličtině.

Zemřel Umberto Eco, italský spisovatel a literární vědec.

Udílení Oskarů: Spotlight, The Revenant, Iñárritu, DiCaprio.

V Barceloně se konal Mobile World Congress.

Ceny Grammy.

Zajímavosti a inspirace

Nevidím důvod, proč by tohle nemělo obchodně i technicky fungovat. Ale tuším, že se nějaký najde. (Notebook poháněný telefonem.)

Kolik stojí vesmír? V dolarech?

Vizitka, která vám změří EKG. Byť bez záruky, ale i tak – na vizitku dobrý.

Levnější ropa = méně lodí přes Suez, více kolem Afriky.

Reklamní (??) film o šestsettrojce z roku 1962. Velmi doporučuji! Nevěřícný anglický komentář též stojí za přečtení.

In the early 1980s, my uncle Bert was working for a firm that had gotten an odd order from the US military. They wanted 5000 small, programmable, mechanical turtles. Each turtle was to be equipped with a tiny ball-point pen. What they were to be used for was never specified. When Reagan was elected, the project was quickly scrapped (“not lethal enough”).

Fotbal začíná tiše akceptovat technologii sledování brankové čáry.

John McAfee, šílený jako ratlík: „Dejte mi tři týdny a ten iPhone vám odemknu.

První plně funkční ransomware pro Mac. Aneb definitivní ztráta panenství.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.