Jazyk, ta mrcha proradná

„A proč ses nenaučila bulharsky?“ zeptal se mě – bulharsky – řidič náklaďáku, který mě někdy v roce 1982 vezl z Varny do Plovdivu. Tak hluboce mě tím ranil, že si ten pocit pamatuju dodnes. Já se totiž domnívala, že jsem se bulharsky docela naučila. Strávila jsem to léto v Bulharsku přes dva měsíce a domlouvala se s domorodci bez problémů. Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že tenhle řidič mi nevyčítal, že nerozumím bulharsky. Vyčítal mi, že nerozumím – tedy spíš nechci rozumět – jeho proslovu, kterým se mě snažil nalákat na trochu romantiky v blízkém kukuřičném poli.

Placený přístup

Tento obsah je dostupný pouze pro předplatitele. Nemáte-li předplaceno, můžete tak ihned učinit a během několika minut budete mít k dispozici spolu s ročním předplatným všechny dosud vyšlé články.

Máte-li předplaceno, přihlaste se prosím (vpravo nahoře) svým uživatelským jménem a heslem, které jste si nastavili při registraci.

Zapomněli jste heslo? Pomoc najdete také vpravo nahoře.

Pokud přece jen chcete pouze tento jediný článek, kupte si jej pomocí jednorázové platby.

Máte-li pocit, že zde něco nefunguje, jak má, můžete nahlédnout do FAQ a/nebo nás kontaktovat.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.