Týden podle 067 | 20. – 27. 3. | Westinghouse

Westinghouse, největší americký výrobce jaderných reaktorů, krachuje. Obamacare zůstává v platnosti, republikáni se nedohodli mezi sebou. V Rusku a Bělorusku proběhly velké protirežimní demonstrace. Na Slovensku se poslanci přou o zrušení tzv. Mečiarových amnestií. Německý státní rozpočet je ve velkém přebytku. Části Afriky a Jemenu hrozí katastrofální hladomor. Liberalizace železniční dopravy v ČR vázne.


Vyspělé země se čím dál tím víc odvracejí od jaderné energetiky. Rostoucí požadavky na bezpečnost ji neúměrně prodražují. Ilustrační foto Hribek89, Wikimedia.

Westinghouse Electric bankrotuje, čeká se, že ještě dnes požádá o ochranu před věřiteli. Toshiba, její mateřská společnost, jí k tomu dala volnou ruku a odepsala ztrátu ve výši $6,3 mld. Hlavní příčinou je malá poptávka po jaderné energetice v USA. Poslední nový reaktor tam byl zprovozněn před 20 lety. Ceny zemního plynu jsou nižší, než se dlouhodobě čekalo, totéž platí o obnovitelných zdrojích. Pád Westinghouse uvádí do nejistoty země, které s ní mají kontrakt na stavbu jaderných zařízení, což se asi nejvíce týká Ukrajiny.

Trumpova vláda neprosadila svou verzi zdravotního pojištění, která měla nahradit sporný Affordable Care Act, tzv. Obamacare. Zákon nezamítla opozice (ta by na to ani neměla dost hlasů v Kongresu), ale sami republikáni, kteří se v této věci nedokázali shodnout; pro některé z nich je změna málo radikální. Za hlavního viníka neúspěchu se pokládá Paul Ryan, vůdce republikánské většiny v Kongresu, Trump ho však zatím podržel. Obamacare víceméně řeší letitý problém neexistence zdravotního pojištění a tedy i péče pro nemajetné, zatěžuje však dodatečnými náklady velkou část střední třídy.

V Rusku proběhly větší protirežimní demonstrace, a to jak v Moskvě, tak v dalších velkých městech. V některých z nich byly demostrace zakázány, v jiných povoleny. Zatčen byl opoziční politik Alexej Navalnyj a desítky dalších. Demonstrací se zúčastnily „desetitisíce“, což na tak velkou zemi není mnoho, přesto byly největší od roku 2012. Demonstranti protestovali proti korupci, požadovali odvolání premiéra Medveděva a často i prezidenta Putina. Protivládní protesty následované zatýkáním proběhly také v Bělorusku.

Slovenský parlament se zabývá zrušením tzv. Mečiarových amnestií. Roku 1998 tehdejší premiér Mečiar, který přechodně zastával funkci hlavy státu, omilostnil pravděpodobné pachatele únosu Michala Kováče mladšího, syna bývalého prezidenta. Podle verze, která je dnes obecně přijímána, provedla únos tajná služba SIS na Mečiarův pokyn – jako součást politického boje mezi Mečiarem a Kováčem starším. O rok dříve zas prezident Kováč omilostnil několik pachatelů rozsáhlé zpronevěry ve firmě Technopol – mezi nimi i svého syna. Spolu s Mečiarovou amnestií by padla i tato. Ficova vláda sleduje svým návrhem, který je pochopitelně populární, mj. oslabení pravomocí (současného) prezidenta, protože zrušení amnestie, byť zřetelně účelové, vyžaduje napřed zákon, kterým se v této věci postaví parlament nad prezidenta. Kromě toho je ve hře prodloužení promlčecí lhůty, což je rovněž vážný zásah do právního řádu.

Německý státní rozpočet skončil přebytkem €23,7 mld.

Mimořádné sucho v Africe může vést k hladomoru, který odborníci na rozvojovou pomoc označují za potenciálně největší humanitární katastrofu na světě od druhé světové války. Smrtí hlady a nedostatkem vody je ohroženo až 20 milionů lidí v Somálsku, Jižním Súdánu, severní Nigérii a také v Jemenu.

Vláda schválila nevelkou liberalizaci železniční dopravy – odsouhlasila několik dalších tratí, kde se bude pořádat tendr na přepravce. Soukromí dopravci hodnotí tento krok jako zafixování monopolu Českých drah.

Ministr zahraničí Zaorálek řekl, že volný pohyb za prací v rámci EU je třeba omezit. „Když k vám přijdou dva miliony lidí z Východu, kteří vám berou práci, sociální dávky a řadu dalších věcí, tisíckrát můžete vlastní občany přesvědčovat, ať si na to zvyknou. Oni to nevezmou, protože jste to prostě přepískli.“ (Jeho zdůvodnění Brexitu.)

KDU-ČSL a STAN půjdou do voleb jako koalice, takže musí překročit hranici 10 %. Tím vzniká reálná možnost, že KDU-ČSL se nedostane do sněmovny. Pokud by stejný osud stihl i TOP 09, což není vyloučeno, budeme mít – podle dosavadních průzkumů – parlament se čtyřmi stranami: ANO, ČSSD, KSČM a ODS.

Volby ve spolkové zemi Sársko vyhrála CDU ziskem 41 %, SPD získala 30 %, Die Linke 13 %, Alternative für Deutschland jen 6 %. Zcela propadli Piráti. Výsledky jsou zklamáním hlavně pro SPD. Sársko je nicméně velmi malá spolková země (ani ne milion obyvatel) a z nynějších výsledků nelze usuzovat, jak dopadnou celostátní volby na podzim. Do té doby se budou zemské volby konat ještě v Šlesvicku–Holštýnsku a v Severním Porýní–Vestfálsku.

V Hannoveru se konal CeBIT, největší IT veletrh na světě.

Zajímavosti a inspirace

Pero, kterým se dají kreslit funkční elektrické obvody.

Názory na preferenci monogamie stojí na zkreslených datech. (A dobrý článek o Casanovovi.)

Skvělé fotky ze San Franciska, 1967.

Olovo vyrobené starými Římany je nepostradatelné pro dnešní kvantovou fyziku.

Elektronika injekcí pod kůži.

Kanada napřesrok legalizuje marihuanu.

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.