Události roku 2016

Americkým prezidentem byl zvolen Donald Trump. Británie se v referendu rozhodla pro odchod z Evropské unie. Populistická politika na Západě slaví stále větší úspěchy, silná liberální moc je už jen v Německu. Byl podán nezvratný experimentální důkaz existence gravitačních vln, což je zatím největší fyzikální objev nového tisíciletí. Obě velké dohody o volném obchodu prosazované Obamovou vládou – TPP a TTIP – jsou mrtvé. Pokračuje příliv uprchlíků do Libanonu, Turecka a do Evropy. Několik teroristických útoků přispělo k neklidu v Evropě. Cena ropy je velmi nízko, ale OPEC ji koncem roku zvýšil dohodou o omezení těžby. Úrokové míry na Západě jsou velmi nízko. Úniky dat mají stále větší vliv na ekonomiku a politiku. Totéž platí o fenoménu falešného zpravodajství.


Velká neznámá americké polilitky. Donald Trump se ujme úřadu v lednu. Foto Gage Skidmore.

Prezidentem USA se stal Donald Trump

Oproti očekávání vyhrál Donald Trump nejprve republikánské primárky, pak americké prezidentské volby a v lednu 2017 se ujme úřadu. Bude prvním prezidentem v historii USA, který dříve nezastával ani veřejný úřad, ani nesloužil v ozbrojených silách. Politický establishment USA a celého Západu je výsledkem zaskočen. Trumpovo vítězství budí spokojenou reakci v Rusku a mezi evropskými populisty, zděšení mezi západními liberály. Trump se bude moci opřít o spolupracující Kongres, protože v obou jeho komorách mají po volbách většinu republikáni.

Velká Británie opustí EU

Britské referendum rozhodlo těsnou většinou, že země zahájí proceduru odchodu z Evropské unie. Po referendu odstoupil David Cameron z funkce premiéra a předsedy Konzervativní strany. V obou funkcích ho nahradila dosavadní ministryně vnitra Theresa May. Ta teď bude s vedením EU vyjednávat o podmínkách rozchodu, který je v dějinách Unie bezprecedentní událostí. Bezprostředním důsledkem byl pokles libry na třicetileté minimum proti dolaru.

Vzestup populistů na Západě

V mnoha evropských zemích roste vliv euroskeptických, nacionalistických a populistických stran a politiků. Tato orientace je již de facto u moci ve Velké Británii, v Polsku, Maďarsku, má dobré vyhlídky na volební úspěch ve Francii, Nizozemsku a Itálii. Po zvolení Donalda Trumpa získal tento politický směr oporu také v USA. Ústřední liberální mocností světa tak zůstává Německo, kde tamní nejsilnější populistická strana AfD patrně nedokáže zatím ohrozit vládní koalici a kancléřku Angelu Merkel. Ta je však stále více osamocena jako doma, tak v zahraničí. Česká republika balancuje na hraně, populistickou tendenci reprezentuje především prezident Zeman, komunisté a část ČSSD, jejich nevýrazným oponentem je premiér Sobotka se svými lidmi v ČSSD, nejvlivnější český politik Andrej Babiš manévruje uprostřed, slabé pravicové strany se rétoricky hlásí k tradiční demokracii, jejich vliv je však malý.

Občanská válka v Sýrii pokračovala po celý rok

Část území státu ovládají různé skupiny rebelů, vesměs islamistických, mezi nimiž nejvýznamnější a nejradikálnější je tzv. Islámský stát (ISIS, Daeš). Proti rebelům bojuje syrská regulérní armáda, jíž velí prezident Asad. Války se v různé míře účastní další státy, vesměs s cílem získat nebo upevnit své postavení v budoucí poválečné Sýrii. Jde o ropovody, vojenské základny a rovnováhu sil v širším regionu. Asadovými spojenci jsou Rusko a Írán. Některé protiasadovské rebely podporují USA. Turecko se primárně snaží eliminovat syrské Kurdy a syrské základny PKK a jiných kurdských organizací; podle situace spolupracuje s USA i Ruskem. Rebely podporuje neoficiálně Saúdská Arábie. Proti Islámskému státu oficiálně bojují všichni jmenovaní, většina z nich s ním však v různé míře obchoduje, anebo se ho snaží nasměrovat na své protivníky, např. Asad a Rusové na některé rebelské skupiny. Rebelové navíc v některých případech bojují mezi sebou, jejich skupiny se přejmenovávají, splývají a rozdělují se. Všechny bojující strany zacházejí tvrdě s civilním obyvatelstvem, zejména poskytuje-li podporu bojovníkům protivníka. Ta je však často vynucená nebo vymyšlená. Hlavní událostí byl definitivní pád největšího syrského města Aleppo do rukou vládních vojsk. Město bylo během obléhání značně poškozeno a zahynulo mnoho civilistů.

Gravitační vlny

Vědci z amerického týmu LIGO experimentálně potvrdili existenci gravitačních vln, které předvídá Einsteinova obecná teorie relativity a jejichž nepřímý důkaz podali Hulse a Taylor roku 1974 pozorováním pulsaru s proměnnou frekvencí. Detektor LIGO naměřil průchod gravitační vlny v září 2015, půl roku trvalo vyhodnocení a ověření výsledků. Během roku 2016 se podařilo zachytit ještě jeden průchod vlny. O detekci gravitační vlny se fyzikové pokoušeli od šedesátých let dvacátého století. Z hlediska teoretické fyziky jde o definitivní důkaz, že gravitace má stejný charakter jako ostatní tři fundamentální síly přírody – elektromagnetická síla, slabá a silná jaderná síla.

Padla TPP, padne TTIP

Pacifická dohoda o zóně volného obchodu TPP (Trans-Pacific Partnership) se nadále nebude v americkém Kongresu projednávat, prezident Obama další pokusy o ratifikaci vzdal. To znamená, že k uzavření této dohody nedojde (nebo bude uzavřena v minimální verzi bez účasti USA). Budoucí prezident Trump je odpůrcem jak TPP, tak euro-americké TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Tu zřejmě čeká stejný osud, ostatně i proto, že s ní nesouhlasí některé evropské vlády, zejména francouzská.

Uprchlická krize v Evropě

Celkový počet žadatelů o azyl v Evropě dosáhl za první tři čtvrtletí roku 2016 počtu 950 000, což zhruba odpovídá číslům předchozího roku, kdy za celý rok šlo o 1,25 mil. žádostí. Počet osob, které ilegálně vstoupily do EU, je však výrazně vyšší, půjde nejméně o dva miliony. Hlavními destinacemi jsou Německo, Švédsko a Británie, hlavními vstupními státy Řecko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Během roku 2016 se EU dohodla s Tureckem – výměnou za peníze a politické výhody zostří Turecko ostrahu hranic a bude přijímat zpět uprchlíky zadržené v Řecku. Realizaci dohody zkomplikoval vnitropolitický vývoj v Turecku. Zrušení víz do EU pro turecké občany, což byl jeden z hlavních tureckých požadavků, se stále odkládá a prezident Erdoğan hrozí vypovězením dohod.

Evropské země, zejména Německo, se snaží vypovídat ze svého území ty uprchlíky, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu. Často však jde o lidi bez dokladů, u nichž není jasné, kam je vrátit. Situace není plně pod kontrolou.

Nadále platí, že do Evropy se dostane jen menšina uprchlíků ze Sýrie a dalších krizových oblastí. Většina migrantů se nachází v rozlehlých táborech v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Egyptě a Iráku.

Teroristické útoky v Evropě: Brusel, Nice, Berlín

K vážným teroristickým útokům došlo v Belgii, Francii a v Německu. V březnu zahynulo v Bruselu 32 lidí během tří koordinovaných pumových atentátů, 300 osob bylo zraněno. V červenci vjel útočník kamionem do davu v Nice, zabil 86 lidí, 434 bylo zraněno. V prosinci se podobná událost opakovala v Berlíně, kde útočník najel ukradeným kamionem do vánočního trhu, zabil 12 lidí a zranil 50. Množství útoků a obětí je v Evropě mnohem nižší než v zemích s muslimskou většinou a nesrovnatelně nižší než v zemích, kde je válečný stav (Sýrie, Irák, Jemen, Afghánistán), na Západě však nevyhnutelně budí větší pozornost.

Ropa velmi nízko, ale mírně stoupá

Počátkem roku skončily západní sankce proti Íránu a ten obnovil dodávky ropy na světový trh. I proto její cena klesla krátkodobě až na $28 za barel, nyní začíná stoupat, stále je však s úrovní $55 blízko dlouholetého minima. OPEC se po složitém vyjednávání dohodl na snížení těžby o 4,5 % a k dohodě se připojilo i Rusko. Významný podíl v ruské státní ropné společnosti Rosnefť koupil švýcarský holding Glencore a jeho největší akcionář, státní investiční fond Qatar Investment Authority – navzdory tomu, že západní obchodní sankce proti Rusku nadále platí.

Země, na níž je upřena pozornost světa: Turecko

Prezident Erdoğan upevnil své postavení, když v červenci rozbil nepodařený pokus o vojenský puč. Bylo zatčeno mnoho či propuštěno velké množství armádních a policejních velitelů, soudců, státních úředníků a vysokoškolských učitelů – celkem asi 45 000 osob. Hlavním klíčem první vlny zatýkání byl domnělý nebo skutečný vztah k Fethullahu Gülenovi, muslimskému duchovnímu žijícímu v exilu v USA. Podle Erdoğana stál za pokusem o puč právě Gülen, v Turecku stíhaný jako terorista. Následovala druhá vlna, v níž byly zatčeny zejména osoby sovisející s kurdskou menšinou včetně vedoucích představitelů kurdské parlamentní strany HDP. Erdoğan ignoruje výtky Západu, protože disponuje pákou v podobě migrační politiky: může zaplavit Evropu uprchlíky, což by politicky nepřežilo současné vedení žádné západoevropské země. Zřetelně sílí spojenectví Ruska a Turecka i přes dva nepříjemné incidenty, sestřelení ruské stíhačky tureckým dělostřelectvem v roce 2015 a vraždu ruského velvyslance v Ankaře roku 2016.

Nízké úrokové sazby v USA i Evropě

Nominální úrokové sazby v západních ekonomikách zůstávají velmi nízké. Některé evropské země dosáhly negativní úrokové sazby. Pokusy ECB a jiných centrálních bank rozhýbat ekonomiku nastavením přiměřené míry inflace zatím selhávají. V ČR se inflece roku 2016 oproti předchozímu roku nepatrně zvýšila, zůstává však na úrovni 0,5 %, která je z hlediska nastartování růstu nedostatečná.

Proti únikům dat se nenašla obrana

Státy i komerční subjekty se zdají být stále neschopnější účinné obrany proti únikům dat. Ty patřily k nejvýraznějším událostem roku. V USA došlo k několika masivním únikům dat z volebních seznamů, největší z nich se týkal 191 milionů osob. Na internetu se v dešifrované podobě objevila většina turecké databáze obyvatel. Tzv. Panama Papers, skandál způsobený únikem obrovského množství dat z panamské právní firmy Mossack Fonseca, poukázal na množství významných osob ukrývajících své peníze v daňových rájích. Americkou a tím i světovou politiku ovlivnilo zveřejnění mailů vedení Demokratické strany a osobních mailů Hillary Clinton. Podezření, že za těmto úniky stojí ruské tajné služby, je silné, ale neprokázané. Vůbec nejmasivnější datové úniky, oba staršího data, přiznala společnost Yahoo: kompromitována bylo jednou půl miliardy, podruhé přes miliardu uživatelských účtů.

Evropská komise uzavřela rámcovou dohodu s USA ve věci digitálního soukromí a pravidel zacházení s osobními daty evropských uživatelů. Dohoda se jmenuje Privacy Shield a teoreticky má dát Evropanům záruku, že je americké vládní instituce nebudou odposlouchávat. Detaily se však stále projednávají a z praktického hlediska nemusí sebedůkladnější právní záruky nic znamenat.

Cíl: Sluneční soustava

Tým astronomů na Caltechu tvrdí, že objevil novou planetu naší sluneční soustavy. Planeta Devět nebyla zatím přímo pozorována, projevuje se jen drobnými odchylkami drah známých planet. Má se nacházet velmi daleko za oběžnou drahou Pluta (200 až 1200 astronomických jednotek, tj. vzdáleností Země od Slunce), vně tzv. Kuiperova pásu a má mít silně excentrickou oběžnou dráhu s oběžnou dobou kolem dvaceti tisíc let. Podobných objektů je již známo více (např. planetka Sedna), žádný z nich však není tak velký – předpokládá se, že Planeta Devět má nejméně desetinásobek hmotnosti Země.

Sonda Juno dosáhla svého cíle - oběžné dráhy Jupitera. Jde o dosud nejdůkladnější průzkum této planety. Sonda by měla fungovat, měřit a odesílat data do února 2018, i když je možné, že radiace ji nevratně poškodí dříve.

Přistávací modul mise ExoMars dorazil na povrch planety, ale havaroval a nekomunikuje. Fotografie pořízené americkou sondou nasvědčují tvrdému přistání. Orbitální část pracuje bez problémů.

Vozítko Curiosity našlo na Marsu v povrchových minerálech bór, což je podpůrný argument pro to, že tam dříve byla povrchová voda a že měla víceméně neutrální pH.

SpaceX chce v roce 2018 vyslat nepilotovanou kosmickou loď na Mars jako test budoucího letu s lidskou posádkou. Podle odborníků je to sice extrémně náročné, ale v zásadě schůdné.

Pravá a falešná fakta a jak je poznat

Rozsáhlá diskuse o „fake news“ na Facebooku se rozběhla v USA i jinde po světě v souvislosti s americkými prezidentskými volbami. Diskuse vychází z analýzy, kterou zveřejnil Buzzfeed a která je metodicky neprůhledná. Mark Zuckerberg říká, že nelze přičítat jeho firmě jakoukoli odpovědnost za výsledek voleb. Zároveň však Facebook a také Google začne vyřazovat z inzertních systémů weby přinášející smyšlené zprávy (které často operují vysloveně bez politické agendy, jen pro peníze inzerentů – např. v Makedonii se tak rozvinulo celé průmyslové odvětví). Otázka, jak se bude toto opatření realizovat v praxi a jaká je vlastně definice „falešné zprávy“ zůstává otevřenou.

Co důležitého se stalo v ČR

Český průměrný plat je na 37 % průměrného platu EU. kupní síla průměrné mzdy je na 59 % průměru EU, HDP na hlavu přepočtený podle parity kupní síly na 86 % průměru EU – disproporce posledních dvou čísel naznačuje, že Češi jsou platově podhodnoceni.

Česká poslanecká sněmovna schválila „lex Babiš“. Firmám členů vlády (tj. s podílem ministrů přesahujícím 25 %) se v něm zakazuje ucházet se o veřejné zakázky, o investiční pobídky a nenárokové dotace. Zakazuje se jim rovněž (a to bez ohledu na výši podílu) vlastnit noviny, rádia a televize. Zákon však vetoval prezident Zeman.

Úplný zákaz kouření v restauracích schválila Poslanecká sněmovna. Zákon bude platit od konce května, pokud ho nezamítne Senát a podepíše prezident. 

Byla spuštěna dlouho připravovaná elektronická evidence tržeb (EET). Zatím se týká hotelů a restaurací.

Vláda a prezident posilují hospodářské vztahy s Čínou. Do r. 2020 slibuje Čína v ČR investovat celkem 300 mld. Kč, jednou z důležitých akcí, o nichž se jedná, je výstavba dalších reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila státní rozpočet na rok 2017 s plánovanými příjmy 1249,3 mld. Kč a výdaji 1309,3 mld., tedy se schodkem 60 mld. Kč.

Letos zemřeli:

Edward Albee, Muhammad Ali, Pierre Boulez, David Bowie, Fidel Castro, Leonard Cohen, Johan Cruyff, Umberto Eco, John Glenn, Andy Grove, Merle Haggard, Gordie Howe, Imre Kertész, Viktor Korčnoj, Harper Lee, Neville Marriner, George Martin, Marvin Minsky, Šimon Peres, Antonin Scalia, Alvin Toffler, Andrzej Wajda, Elie Wiesel | Věra Čáslavská, Adolf Born, Miloš Hájek, Radim Hladík, Jaromír Hnilička, Ervín Hrych, Boris Hybner, Ivo Možný, Jan Němec, Zdeněk Neubauer, Karel Růžička, Luba Skořepová, Libor Ševčík, Bořek Šípek.

::

 
 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.