Editorial

Pro hodně lidí je exekuce čímsi zcela neznámým a vzdáleným, co se vždy přihodí jen někomu jinému. Pro hodně jiných lidí je exekuce tvrdou realitou. Tvrdší, než by musela a měla být, kdyby se u nás postupovalo podobně jako třeba v Německu. Vymáhat splacení dluhu je jedna věc, nemravně na tom vydělávat a uvrhnout dlužníky do objektivně neřešitelné situace je věc dočista jiná.

Marta Blanc Jakobcová: Město

Pokud si tím nejste jisti, třeba vás přesvědčí reportáž Tomáše Koloce postavená na jeho osobních zážitcích.

Od doktora Hlouška jsem se vrátil zpět do banky a stejné pracovnice, která mi sdělila, že moje konto je obstaveno, jsem se s exekučním řádem v ruce zeptal, zda je jí známo, že si smím vybrat zákonem obstavenou částku. S milýma očima, v nichž bylo vidět něco v našich kancelářích nad jiné vzácného (= stud), se na mě usmála a sdělila mi, že o tomto předpisu samozřejmě ví, nicméně exekvované na něj nesmí předem upozorňovat…

Vyprávění Lucie Šperkové z Kuby pokračuje dalším dílem, jako vždy s nezapomenutelnými fotkami.

Jako kdyby bylo po apokalypse a lidé znovuobydlovali zničená místa. Hotel na Playa Garda vypadá, jako kdyby tu už dvacet let nikdo nebyl, přesto je na terase připraveno pódium pro večerní performance a v hale běží v televizi baseball. Hotelový bazén je vypuštěn, obklady i dlaždice hotelové terasy jsou rozlámany na kousky. Molo obléhající vodou pláž má v sobě až dvoumetrové díry a sesouvá se do moře. V jeho troskách žijí velcí krabi. Na mole rybáři. Vedle hotelu jsou vybydlené ubikace, nápisy značí, že patřily armádě. Na stadionu Vítězství zarůstajícím trávou joggují dvě ženy. Na chátrajícím basketbalovém hřišti si hrají děcka fotbal. Strojům venkovní posilovny v půlmetrové trávě už rez vyžrala některé trubky. V jediné putyce na asfaltové rozbité křižovatce hraje kubánská verze Killing Me Softly. Po pláži se bezprizorně toulají psi, kteří jsou všude a vždy se přidají k náhodným kolemjdoucím. Britský letoun Hawker Sea Fury před muzeem Girón na hlavní silnici připomíná slavné vítězství nad imperialisty z roku 1961.

Seznam slavných lidí z Čech by byl pořádně dlouhý, kdybychom jej neomezovali jen na česky mluvící, což ke své škodě – a na rozdíl od mnoha jiných národů – většinou děláme. Kdo z vás kdy slyšel jméno Karl Max von Lichnowsky? Ve své době patřil k nejvlivnějším osobám německé politiky. Bohužel, svou věc prohrál. Pozoruhodnou vzpomínku na něj přináší Michal Berg.

Britský ministr zahraničí Grey dal Lichnowskému jasně najevo, že pokud by byl konflikt lokalizován jako souboj Rakouska proti Srbsku, může Anglie zůstat stranou a svět tak uchráněn velké války. Pokud se ale zapojí Německo na straně Rakouska a Francie na straně Ruska (jakožto srbského spojence), nemůže to nechat Anglii neutrální. „Pokud propukne válka, bude to největší katastrofa, kterou kdy svět viděl. Jsem dalek toho, že bych si přál vyjádřit podobné varování. Pouze jsem vás chtěl uchránit od zklamání, a mě od výčitky neupřímnosti.“ – To byla prorocká Greyova slova, které Lichnowsky zapsal ve svých pamětech.

Hezké čtení!

 
© 067, s.r.o.
Děkujeme všem platícím čtenářům! Umožňují nám a našim autorům vytvářet 067 tak, jak dovedeme nejlépe.